8. prosince 2020
Zprávy od nás
Oblastní charitu Rumburk mají lidé dlouhodobě zafixovanou jako organizaci, na kterou se mohou obrátit o pomoc ve svízelné životní situaci. Sídlí v ulici Sukova (vedle služebny Městské police) a organizuje pomoc při živelních pohromách, pořádá sbírky, realizuje humanitární pomoc a poskytuje i služby sociálního charakteru. Jednou z takových služeb, která je v našem městě hojně využívána, je i sociální šatník.
Pokud někomu spojení slov „sociální šatník“ evokuje jen jakýsi sklad odložených věcí, které už nikdo nechce, protože jsou roztrhané či špinavé, je to mylná představa. Do sociálního šatníku se oblečení dostává především od dárců, kteří si ho dokázali vážit a uměli se o něj starat. Ostatně řada z nás má doma spoustu věcí, které nenosí, ať už proto, že vyšly z módy nebo že už neodpovídají našemu vkusu (to je ten lepší případ), nebo (a to je ten horší) protože se do nich už jednoduše nevejdeme. S případným prodejem by byly jen starosti a jen tak věci vyhodit do kontejneru nám zase přijde trochu líto. Pak se nabízí právě sociální šatník, protože do čeho se už nevejdu já, může se vejít někdo jiný, případně co se už nelíbí mně, může se právě líbit někomu druhému.
A kdo jsou vlastně zákazníci sociálního šatníku? „Často poskytujeme nějaké oblečení seniorům či maminkám na mateřské, kteří mají omezený příjem, takže naše služby využívají. Nejčastějšími zákazníky jsou však lidé na hmotné nouzi, těm často jiná možnost ani nezbývá,“ říká ředitelka Martina Škodová. Neznamená to ale, že by hmotná nouze někoho legitimovala, aby mohl služeb sociálního šatníku využívat nad míru, či je dokonce zneužívat. „Ze začátku jsme tu měli i takové případy, kdy si lidé nabrali spoustu oblečení, ale pak ho buď vyhazovali, nebo i prodávali,“ popsala nám své zkušenosti paní ředitelka, „museli jsme proto přistoupit k některým omezujícím opatřením. Na osobu vydáváme jen určitý počet kusů oblečení (přibližně na čtvrt roku), třeba dvě trička, dvě mikiny apod. Lidé se musí o své věci také trochu starat, takže považujeme za samozřejmé, že když si oblečení ušpiní, tak si je také vyperou, a ne, že si půjdou pro nové. Ale vždycky přistupujeme ke klientům individuálně, už proto, že různí lidé mají různé potřeby.“
A co člověk potřebuje, aby si mohl vyzvednout v charitě ošacení? Především potvrzení, že je v hmotné nouzi, ale lze tak učinit i bez takového potvrzení, a to v případě, že jde o někoho, kdo je postižen např. živelní katastrofou. Takové případy Oblastní charita Rumburk řešila např. v době povodní a v případě, že lidé vyhořeli. Ostatně spolupráce charity s úřadem práce, sociálními službami a odborem sociálních věcí a zdravotnictví, která mohou takové případy potvrdit, je velmi intenzivní. A pro ostatní platí, že v sociálním šatníku si lidé mohou věci také zakoupit, a to za ceny, které rozhodně nikoho nezruinují.
Oblečení však není jediným zbožím, které v sociálním šatníku lidé naleznou. Kromě klasického ošacení se zde najde i obuv, hračky, vybavení do domácnosti (menší kuchyňské spotřebiče, nádobí), bytový textil (koberce, polštáře, deky i povlečení), a dokonce i knihy či některé sportovní potřeby. Zájem je i o nábytek, to však bývá na individuální dohodě, protože Oblastní charita Rumburk nemá k dispozici takové prostory, aby mohla objemnější věci skladovat.
„S klienty máme pozitivní i negativní zkušenosti. Z těch negativních bych zmínila, že už jsme se několikrát setkali s pokusy o krádež oblečení či jiných věcí, které v sociálním šatníku máme. To nás samozřejmě velmi mrzí, protože jsou vlastně okrádáni druzí, pro které službu provozujeme a kteří by mohli věcí eventuálně využít. Pozitivní naopak je, že nám lidé dávají najevo, že jsou rádi, že tu taková služba funguje, a zvláště v dnešní době, kdy kvůli epidemii COVID-19 byly obchody s oblečením uzavřeny. Sociální šatník totiž funguje bez ohledu na negativní hygienickou situaci,“ vysvětluje Martina Škodová. Případní zákazníci však musí respektovat zpřísněná hygienická opatření, mezi která patří vstup maximálně tří osob najednou na dobu max. 30 minut, samozřejmě s rouškou a použitím dezinfekce u vchodu. Sociální šatník je k dispozici každé úterý a čtvrtek, vždy od 13 do 16 hodin.
A jak postupovat, rozhodnete-li se trochu provětrat svůj šatník a přispět vyřazeným oblečením do toho sociálního šatníku? Ideální je samozřejmě se v charitě předem domluvit, protože není vyloučeno, že právě triček, které jim nabídnete, budou mít více než dost. Určitě platí, že věci se odevzdávají čisté a nepoškozené (roztrhané a špinavé tričko byste asi také nenosili) a pracovnice charity prosí případné dárce, aby šatstvo nosili v igelitových obalech. Bližší informace se dozvíte na webových stránkách charitarumburk.cz, případně na e-mailové adrese reditel@charitarumburk.cz, nebo na tel. čísle 412 384 744.
Napsal: Mgr. Ladislav Pokorný, mentor pro bydlení, MěU Rumburk
